Bitva o diamant - Bára Dočkalová - Audiokniha

Příkoří? Odpálkuj ho a upaluj, co ti síly stačí! Jde o diamant! Ve dvou rozhádaných osadách pod horami na západě Ameriky se odehrává drama, jemuž hravě porozumí srdce každého malého sportovce nehledě na národnost. Jedenáctiletý Luke, člen týmu zdejších dětských nadšenců do baseballu, navzdory tělesnému handicapu den co den odhodlaně dře na cestě za svým snem, i když na místním plácku má jen mizivou šanci talent rozvinout. A pak přilétne míček osudu. Když totiž chlapec ve skalách objeví zraněného borce z profesionální ligy, nikdo netuší, že nadešel rozhodující strike. Ne-li přímo homerun. Celebrita se revanšuje a zajistí horalským amatérům pomoc z velkoměsta, což jejich vyhlídky od základu mění. Dál už by to šlo jako na drátkách, kdyby… Kdyby soupeřící party malých baseballistů, jejich zasloužilý trenér, báječná učitelka rodem z Prahy i všichni místní nemuseli svést ještě daleko tvrdší mač než jen sami se sebou. Překonali sice žabomyší spory a v zájmu budoucnosti se domluvili, ale teď budou čelit nečekanému protivníkovi, který už zlomil jinačí extratřídu… Napínavý sportovní příběh o síle outsiderů, nominovaný na Magnesii Literu 2023 v kategorii próza pro děti a mládež, barvitě líčí dobíhání met, které náctiletým hrdinům uchystalo končící dětství a intrikaření dospělých. „Knižní diamant. Je v něm cosi starosvětsky romantického, co nás vrací do vln dobrodružství, které přinášely knihy z edice KOD, ale i svěží současnost, a tak má ve výsledku švih i spád.“ – Tvar. „Dětští sportovci chvilkově prožívají smutek, vztek i nadšení, soustavně však vyprávění akcentuje odvahu, otevřenost a fair play. Ačkoli o skautingu nepadne v knize ani slovo, jsou to právě jeho ideály, jimiž protagonisté příběhu žijí.“ – iliteratura.cz. Trénink trval dvě hodiny a byl náročný, běhali na čas, házeli na dlouhé i krátké vzdálenosti, museli skákat přes překážky, což Lukovi vůbec nešlo, ale stejně si přál, aby to nikdy neskončilo. A trenéři ho několikrát pochválili, když sebral rychlý míček v poli. Hřiště tu bylo krásně rovné, dalo se předvídat, jak kulatá věc skočí, žádné drny a bláto jako u nich. Když se maminka konečně objevila, ukázal jí na dálku zvednuté palce. Svítilo sluníčko a on měl úplně jasno v tom, co chce: přijít sem znovu, zítra, pozítří a tak dále, pořád, navždycky. – ukázka z textu