Je pondělí ráno po osmé, přicházím do práce a tady je mrtvo. Jindy už všichni vaří kávu, probírají co bylo o víkendu, někteří dokonce už i pracují. To si dělám legraci, samozřejmě že pracují, protože od 8:00 musejí zvedat telefony zákazníků. Druhá část firmy, ale chodí mezi osmou a devátou a ti zatím buď nepřišli, nebo tu jsou, zívají a koukají do prázdna.
I já jsem v útlumu. Ráno jsem cvičil v polospánku, vše mi trvalo déle a padaly mi z rukou věci více, než obvykle… Co se to děje? Už přišlo stáří? Při pohledu do OP je to vysoce pravděpodobné, ale mate mě to, že by přišlo stáří zároveň ve stejný den i na kolegy třicátníky. Ano je ospalé předjarní deštivé ráno, ale tady musí být ještě něco jiného – je 8:48 a ještě nás tu není ani polovina.
Už je to jasné, došlo k jarnímu přehození času na letní a všem ta hodina citelně chybí. Kolega nemohl ráno vzbudit dítě do práce, svobodní kolegové ještě nedorazili. Celá firma je ospalá a jede na polovinu plynu, ale není to jen celá firma, je to celé město, celý stát, i celá Evropa. Jestli přehození času na letní mělo něco přinést, a existuje mnoho studií, že tomu tak není, tak hned první den je přínos zmazán všeobecným zpomalením a ospalostí celé Evropy.
Nedávno jsem slyšel nějaký podcast o Asii. Mluvili tam o tom, že v Asii je běžné pracovat v režimu 9,9,6 tedy od 9 do 21, 6 dní v týdnu… A také tam říkali, že technologicky, nebo aplikací technologií do běžného života je Asie asi 15 let před námi. Jestli opravdu tak pracují, tak je dnešní ospalostí po přehození času milí Evropani nedoženeme…
Proč spíme – Odhalte sílu spánku a snění – Matthew Walker
Motivační spánek pro muže – Roman Svoboda
Motivační spánek pro ženy – Roman Svoboda
Komentáře